ZVA 12-28 (SK) - slovenská bluesová kapela ze Zvolena

Kapela pojmenovaná dle státní poznávací značky, nomen omen. Fotky nelžou, tihle chlapi vypadají fakt divně, měřeno dle fotek katalogů, které vyhazujeme ze schránek rovnou do připravených kartonových krabic od Ramy. Ať už je tato image pečlivě vypěstovaná, anebo si s tím ti čtyři týpci moc hlavu nelámou, výborně pasuje k jejich hudbě, zakouřenému elektrickému blues o neopětované lásce, rozvodech, smutku, sexu, Romech, půjčování peněz, pití a tak podobně. Jak se říká, ze života.
Zpěv Nora Červenáka je základním poznávacím znamením kapely. Zní jako Tom Waits na tahu z nejlepší zvolenské hospody, ale stále to vypadá, jako by si se svým hlasem pořád hrál, nějakým zdrsnělým způsobem se mazlí se slovy, chraptí, pošklebuje se a moc nechodí kolem horké kaše. Je zcela pochopitelné, pokud by se někomu nepřipravenému Červenákův projev nelíbil - je to samorostlý unikát vzdálený poučkám z příruček popového zpěváka.
Totéž platí pro témata písniček. Skladby zetvéáček by mohly nést podtitul "O hříšných lidech města". Jejich zemité blues je o těch nejobyčejnějších věcech každodenního života, ale nezřídka se pohybuje v okruhu asociálů, lidí na hraně (nebo za ní) a oněch podivných existencí, které najdete v každém městečku a na něž si ukazují děti, než je maminka plácne po ruce. Klip Alice Nellis k písni "Štátny sviatok" (najdete na CD i na YouTube.com) je docela dobrou ilustrací těchto postaviček, kamarádů z mokré čtvrti, divných taxikářů, prostitutek a povalečů.
Další unikát Bandu je v jeho schopnosti převést živelnost a syrovost živého vystoupení na desku. Zvuk ZVA 12-28 Bandu je neučesaný, drsný, je to rovnoběžka textů a tvoří s nimi jedinečný celek, jenž je těžké přirovnat k něčemu na naší scéně. Není divu, že je kapela svého druhu festivalovou a koncertní atrakcí - a musíme jedním dechem připomenout, jak si tento status kapela vybojovala: dlouholetým hraním, svérázným smyslem pro humor a hráčským uměním.

(z recenzií albumu "Za fúzy ma poťahaj..." - Pavel Parikrupa musicserver.cz)
 

Přesvědčivě drsný, hluboký hlas Nora Červenáka je ostatně známý nejen příznivcům blues. Zaujal i na soundtracku k filmu Tajnosti s Ivou Bittovou, kde Červenák účinkoval coby host kapely Buty ve skladbě Tango. Buty na oplátku hostují jako doprovodní vokalisté na albu ZVA 12-28 Bandu. Režisérka Tajností Alice Nellis zase vypomohla slovenským bluesmanům s videoklipem k písni Štátný sviatok, ve kterém si i sama zahrála roli prostitutky.
Zvuk kapely dnes stojí především na osvědčených akustických nástrojích jako dobro, foukací harmonika či kontrabas. Přesto působí neoposlouchaně a současně, aniž by se kapela pouštěla do módních pokusů propojit blues s prvky hip hopu či elektroniky. Kapela má totiž daleko k bluesovému puritánství, natož retru. Refrén klidně pojme třeba folklórně neboli a la "world music", pokud je libo módnější slůvko. K aranžování přistupuje s nevázaností slýchanou třeba u Toma Waitse nebo Captaina Beefhearta. A nebojí se ani klenutých, líbivých melodií, vzdálených dvanáctitaktovému bluesovému schématu.
Červenákovy texty jsou plné slovních hříček a absurdní nahořklé komiky. Bluesové archetypy v čiré podobě byste hledali obtížně. Ovšem právě tím se Červenák blíží skutečné podstatě blues: vyjádření nejhlubších pocitů, vyzpívání momentální nálady.
Už dva roky starý debut Hrubá múka, syrovější a bližší ustálené bluesové formě, udělal kapele dobrou reklamu. Ovšem novinka Za fúzy ma poťahaj bez přehánění posouvá ZVA 12-28 Band mezi středoevropskou bluesovou špičku.

(Tomáš Polívka Pražský Denník)

Noro Červenák - spev, gitara
Boris Čiampor - harmonika
Laco Červenák - kontrabas, basgitara
Peter Krško - bicie

www.zva12-28band.sk